Pondělí 22. dubna

5.13 CST

První ráno v Kanadě. Včera jsem usnul někdy kolem půl deváté, ani jsem se na hokej nedodíval (ale Sharks vyhráli a dokonce branku v prodloužení a oslabení dal Hertl). Asi tak do půlnoci jsem spal jak dřevo, pak již trošku začal působit jet lag, protože jsem se probouzel každou hodinu, ale naštěstí vždy tak po pěti minutách usnul. Takže jsem +-naspal sedm hodin. Po čtvrté už jsem poznal, že víc nezaberu, tak jsem vzhůru, koukám na telku a chystám se na první návštěvu univerzity - vzít reklamní předměty, upřesnit si cestu a tak...

17.06

Dnes jsem nachodil cca 7 kilometrů po knihovnách. Dopoledne jsem strávil se Susan v lékařské knihovně, s níž mne seznámila. Poté jsem s ní a ředitelkou knihoven na univerzitně společně poobědvali, abychom pak postupně navštívili téměř všechny zdejší knihovny - byli jsme v přírodovědecké knihovně, veterinární, pedagogicko-hudební atd. Co je příjemné na zdejším kampusu, tak že budovy jsou vzájemně blízko, otevřené a obvykle průchozí. Na jednu stranu mne překvapilo, že zde není v podstatě žádná kontrola, kdo budovou chodí, zároveň ale bylo příjemné zkrátit si cestu průchodem některou z fakult namísto jejího obcházení. Jak jsem se později dozvěděl, většina budov je pak spojena podzemními tunely, které jsou užívány zejména v zimě (není divu, třeba letos zde bylo i -30 °C). Kampusem rovněž projíždí městská hromadná doprava, jejíž zdejší ústředí, či jakési autobusové nádraží sídlí před univerzitním centrem, kde se nachází kantýna, obchůdky apod.

Co mne zaujalo, že ve všech knihovnách je věnován velký prostor skupinovým studovnám a relaxační formě studijních míst, kdy namísto obvyklých stolů a židlí jsou spíše konferenční stoly s polstrovanými křesílky. Rovněž mne zaujalo, že se snaží návštěvníkům zpestřit jejich pobyt v knihovně kiosky nazvanými "Take a break at the library", kde jsou například nápoje v krabičkách, bonbony, ale třeba i puzzle, sudoku apod.


Po prohlídce knihoven jsme se rozloučili a zašel jsem si do místního přírodovědného muzea. No není to klasické muzeum, ale prostě na přírodovědecké fakultě mají v hale impozantní imitaci kostry tyranosaura rexe a pak imitaci deštného pralesa, kde jsou další imitace koster historických zvířat. Na informačních panelech jsem si nemohl nevšimnout reprodukcí maleb připomínajících rukopis Zdeňka Buriana. Bylo to podepsáno "Artie, Prague", ale přímo v obrázcích Burianův podpis nebyl. Měl jsem podezření, že jsou obrázky oříznuty tak, že podpis není vidět, a když jsem pak narazil na dva obrázky pravěkých lidí, definitivně jsem si byl jistý Burianovým autorstvím, jeho rukopis byl jednoznačný. Takže velmi milé překvapení.


Po prohlídce exponátů jsem zamířil do obchodu, koupit si něco k pití a snědku na hotel. Ačkoliv byly tři hodiny, přece jen záběr celodenního přemýšlení v angličtině a chození po kampusu mne uondalo natolik, že jsem zamířil na hotel, převlékl se do plavek a zašel do hotelového bazénu. Je velký tak 5 x 10 metrů, prostě člověk udělá pět temp a má to. Tak jsem se tam povaloval, plaval, relaxoval... Zdržel jsem se tam asi tak hodinu, a pak jsem šel na pokoj sepsat si poznámky z dnešní návštěvy knihoven a zkouknout hokej...



Předchozí strana        Úvodní strana        Následující strana