Zpráva ze služební cesty

Ve dnech 22. - 26. 4. 2019 jsem v rámci programu Erasmus ICM navštívil Univerzitu Saskatchewan za účelem seznámení se s jejich zkušenostmi zejména v oblasti informačního vzdělávání a podpory uživatelů a vědy a výzkumu. Během pondělí až čtvrtka jsem absolvoval individuální konzultace s knihovníky, jež mi vedení knihovny doporučilo, a v pátek jsem se zúčastnil jednodenního knihovnického semináře na Univerzitě Regina. Níže shrnuji zjištění, které považuji za inspiraci pro zlepšení služeb nejen KUK, ale i jiných knihoven MU, případně MU.

Univerzita Saskatchewan (dále USask) má 7 knihoven:

  • Education and Music Library
  • Engineering Library
  • Law Library
  • Leslie and Irene Dubé Health Sciences Library
  • Murray Library
  • Science Library
  • Veterinary Medicine Library

Knihovny mají obvykle otevírací dobu od cca 8.00 do 20.00-22.00, přičemž však knihovníci jsou ve službách max. do 17.00 a zbylou otevírací dobu zajišťují knihovní asistenti, někde studenti či security služba. Po uzavření knihovny mají uživatelé vybranné uzavíratelné prostory jako nonstop studovny bez přístupu k tištěnému fondu.
Zaměstnanci knihoven se člení na knihovníky a knihovní asistenty, např. knihovníci zajišťují vedení knihovny, akvizici, MVS apod., knihovní asistenti jsou ve službách, vedou vzdělávací aktivity. Knihovníci mají status v podstatě akademických pracovníků, pročež se od nich očekává podíl na výzkumu (cca 20 % pracovní doby) a je u nich kladen důraz na profesní rozvoj (tomu odpovídají i možnosti studijního volna, čerpání až 2 200 CAD na výzkumnou činnost a 4 000 na cestovné) a očekává se od nich publikační činnost.

Z návštěvy lékařské knihovny Leslie and Irene Dubé Health Sciences Library vyplynuly následující podněty:
  • Upravit podíl klasických studijních míst a jejich relaxační podoby v podobě křesílek a stolků.
  • Změnit způsob zjišťování zpětné vazby od uživatelů z poštovní schránky na tabuli, na kterou mohou psát nebo nalepit lístek se vzkazy.
  • Zvážit službu půjčování notebooků.
  • U vstupu informovat o knižních novinkách
  • U čela regálů sedačky
  • Spolupráce s veřejnou knihovnou či knihovnami PedF/FF na zápůjčkách beletrie.
  • Mít samostatný regál s nejčastěji půjčovanými knihami, aby byly hned po ruce?
  • V oblasti informačního vzdělávání knihovna poskytuje de facto stejné služby jako KUK s tou výjimkou, že nabízí výhradně kurzy formou kontaktní výuky. Je to dáno menším počtem studentů zdejší lékařské fakulty. V oblasti vyučovaných témat zdejší knihovna narozdíl od KUK se zaměřuje i na téma vzdělávání studentů a lékařů v oblasti poradenství pacientům, kde mohou hledat informace ke své léčbě.

Z návštěvy přírodovědecké knihovny vyplynula zjištění:
  • Knihovna poskytuje vědcům podporu v oblasti predátorských časopisů, a to formou školení, kontroly časopisů, ale ty přímo jako službu nenabízejí.
  • V oblasti citačních metriky knihovna zpracovává vědcům citační analýzy podobně jako KUK. Na https://libguides.usask.ca/c.php?g=16459&p=90990 mají uživatelskou podporu.
  • V současnosti cca 30 % uživatelů má účet ORCID a cca 60 % má účet u ResearchID.
  • Na univerzitě je povinnost ukládat publikace do institucionálního repozitáře v případě, že je o výzkumu hrazeném ze státního rozpočtu.

Z návštěvy knihovny sociálních věd vyplynula zjištění:
  • Od r. 2011 se univerzita zaměřuje na zveřejnění výukových textů vytvořených zdejšími vyučujícími.
  • Univerzita má fond na podporu přípravy výukových textů, ale z hlediska technického zabezpčení centrum jako Servisní středisko MU zde není. Portály s těmito texty či univerzitou vydanými monografiemi jsou na http://open.usask.ca, https://openpress.usask.ca/, https://teaching.usask.ca/articles/open-textbooks-being-used-at-usask.php
  • Knihovna má běžně otevřeno do 23:00, přičemž od 17.00 již v knihovně nejsou knihovníci, ale jen dozor. Před cca třemi lety došlo k dohodně se studijním spolkem, že po 23.00 se knihovna uzavře a bude přístupný jen prostor k sezení, kde studenti mohou studovat s vypůjčených/vlastních knih či elektronických zdrojů. Takto to funguje již třetím rokem a jak vyplývá ze statistik, v nočních hodinách návštěvnost klesá. Univerzita přesto hradí mzdu brigádníkům a provozní náklady kvůli ponechání nonstop studoven bez fondu.

Student Learning Services (SLS) - V roce 2007 začala postupně vznikat skupina zvaná SLS, v níž jsou sdruženi spolu s knihovníky i programátoři, PR specialisté apod. Cílem SLS je poskytovat studentům podporu v rozvoji jejich akademických dovedností jako vyhledávání informací, psaní odborných textů, studium, kritické myšlení, zpracování dat apod. Součástí SLS je až 50 studentských dobrovolníků, kteří sdílejí své zkušenosti s mladšími kolegy. Zhruba jednou za týden se setkávají v cca 10členných skupinách, kde mentorové pomáhají studentům s uchopením a řešením různých problémů. SLS má po univerzitě několik center (místností), kde se takto setkávají. V případě MU by tato skupina mohla být inspirací pro užší spolupráci knihoven nejen s ÚVT, ale i studentskými spolky za účelem zlepšení cílené podpory uživatelům.

C-EBLIP Journal Club - Knihovny vytvořily tzv. Journal Club, který se schází zhruba jednou za měsíce. Jedná se o neformální setkání zájemců z řad knihovníků, z nichž jeden informuje ostatní o zajímavém článku, který četl, a následně o něm diskutují. Cílem klubu je informovat se o zajímavostech z oboru a zároveň diskusí zjistit, lze-li si něco z nich odnést pro vlastní práci v knihovně.

V pátek jsem se zúčastnil semináře 2nd annual COPPUL Scholarly Communications Regional Training Day, níže uvádím prezentující a shrnutí jejich příspěvků:
Christina Winter a Dale Storie - Open Citations
Údaje o citovanosti jsou součástí placených zdrojů, nebo volně zveřejněny (Google Scholars) bez možnosti dalšího zpracování dat. Proto vzniká iniciativa Open Citations (https://i4oc.org/) s požadavkem, aby vydavatelé volně zveřejnili záznamy a citovanost. Možnou cestou by mohl být Crossref vyžadující od časopisů zveřejnění metadat o publikacích nebo přímo registrací článků do Crossref. Open Citations.net operuje s daty z Crossref, CRowdsourced Open Citation Index (CROCI). Autoři provedli srovnání publikací autorů z University of Regina ve WoS a the Open Citation Corpus a zjistili, že OCC obsahuje 42 % obsahu WoS. Při srovnání i s Google Scholars se ukázalo, že Google má téměř trojnásobně více citací než WoS. Aktuálně stále spatřují problém v tom, že databáze není úplná a že stále je třeba využívat i další nástroje jako předmětová hesla či institucionální odkazy. Je to způsobeno délkou existence WoS x OCC, problematickým zpětným podchycením publikací a neochotou Elsevier participiovat na projektu. Neúplnost je i problematičností zapojit do Crossref neanglická periodika. V diskusi k příspěvku zaznělo, že jak přistupovat k retracted článkům, nebo nemožnosti rozlišit, jde-li o pozitivní/negativní citaci.
Zajímavé odkazy:
http://opencitations.net/browser/br/428357
https://i4oc.org/#publishers

Cara Bradley - Addicted to the Brand?: Brand Loyalty Theory as a Means of Understanding Academics’ Scholarly Communication Practices V příspěvku se zabývala loajalitou zákazníků z řad akademických pracovníků. Pro řadu akademicků je důležitá značka časopisů, rovněž mají očekávní nějaké kvality výsledku. Značka tedy může být velmi důležitou vazbou mezi zákazníkem a producentem. Roli hraje, jak do sebe potřeba a nabídka zapadnou. Součástí značky je potřeba vybudovat dlouhodobé vztahy se zákazníkem. Značka musí být budována napříč obory, přičemž nejefektivnější budování značky je na základě osobních kontaktů. Její zkušenost je taková, že uživatelé nepřemýšlejí nad značkou ve smyslu "to vydává Elsevier", ale nad značkou časopisu jako zažitého v oboru.
V diskusi zazněla otázka, jak dekonstruovat nezdravý vztah mezi vydavatelem a autorem. Součástí budování značky může být i to, že knihovník se snaží vést uživatele k publikování v určitých časopisech. Padla i otázka, jestli celý problém není jen ve výši autorských poplatků.

Diane Dawson - Information Privilege: Talking to Undergraduates about Scholarly Communication
Seznámila s definicí "information privilege" jako privilegium informovat, přičemž je třeba myslet na to, že informace je hodnota. Problémem však je, kdo je nositelem informací - Google? Apple? Elsevier? Vydavatelé mají neskutečné příjmy a problémem je, že lidé nemají přístup k informacím kvůli zpoplatnění přístupů. Studenti vysokých škol by již za studií měli být s danou situací seznámeni, protože mají právo znát otázku financování přístupu k vědeckých informacím a mají být připraveni na to, že po skončení studia budou mít omezen přístup k informacím. Jak studenty s problémem seznámit?
a) Zvyšovat povědomí - informovat o ceně, např. na lekci to zmiňovat.
b) Informovat o alternativních informačních zdrojích - PubMed, Google Scholar, DOAJ apod.
c) Zapojit se a být aktivní - Diskutovat o problému, pokládat otázky, jestli vědci mají mít zdarma přístup k inforamcím apod.
Brianne Selman - Big Deals and Sustainable Open Access
V příspěvku shrnula výzvy propagace a publikování v Open Access. Současný proces publikování vede k neustálým nákladům univerzity, což by mělo přestat. V současnosti model neustálého růstu nákladů knihoven na předplatné. Kromě OA by se mělo s velkými vydavateli diskutovat o ceně. OA může být kvůli profitu, green, fair (transparentní) nebo pirátský (Sci-Hub). Brianne se přiklání k variantě Fair, protože je zcela transparentní (vydavatel, copyright, poplatky jsou nízké, nebo nevybírány). V současnosti hlavní vydavatelé ovládají polovinu trhu. V rámci propagace OA by bylo vhodné využít např. účasti na jednáních s vedením. Vedení její fakulty není proti OA, snaží se nalézt prostředky na publikování v OA.
Zajímavé odkazy:
https://www.coalition-publi.ca/
https://doi.org/10.7557/5.4512
https://www.olasuperconference.ca/SC-2018/event/keep-calm-and-communicate-two-sessions-addressing-collections-cancellations-and-communications-in-academic-libraries/
https://harvest.usask.ca/handle/10388/11518
https://journals.plos.org/plosone/article?id=10.1371/journal.pone.0127502

Sonya Betz - Best Practices for Establishing Open Access Journals
Sonya v příspěvku shrnula své zkušenosti se vznikem časopisu v režimu OA. Je třeba si ujasnit typu vydávaných publikací, způsob zpřístupnění časopisu a jaké procesy jsou spojeny s přípravou každého čísla, jestli knihovna může nějak pomoci při vydávání, jaké budou licenční podmínky publikování = stanovit jasnou publikační politiku (instrukce pro autory, archivace, retrakční politika aj.), která by měla dodržovat COPE. Při vytváření stanovit originální název, zajistit dohledatelnost časopisu (DOI, Google Scholar, indexing and abstracting services) a jeho archivaci.
Zajímavé odkazy:
https://www.corepracticeconsortium.com/
https://pkp.sfu.ca/2014/03/11/new-pkp-school-courses/
https://study.com/how_to_become_an_editor.html
https://librarypublishing.org/resources/ethical-framework/

Robyn Hall, Sonya Betz, Dale Storie a DeDe Dawson - Inside the Scholarly Communications Toolbox
Představili různé nástroje související s vědou a metrikami, např. hypothes.is umožňující vytvářet anotace webových stránek, altmetric.com umožňující na stránce s článkem zobrazit almetriky apod.
Zajímavé odkazy:
hypothes.is - Aplikace pro anotace webů
ctualham - http://robinderosa.net/ - Blok o Open Access s možností komentovat.
Altmetric - http://altmetric.com
Impactstory
Unpaywall



       Úvodní strana