Sobota 26. srpen 2017

7.12

Jak jsem předpokládal, jet lag pominul a čas jsem si srovnal. Včera jsem usnul něco po desáté a probudil se zhruba v pět, tak jak to mívám i v Brně. Protože jsem včera zaznamenal v metru avízo nějaké výluky, ověřil jsem si na webu metra cestu a zjistil náhradní spoje - neměla by to být žádná věda, místo jednoho přestupu to ke smithsonianským muzeím budou přestupy dva a pro jistotu vyjedu o krapet dříve.
Zatím jsem si pustil televizi, přepínám tu kanály a sleduji, že je to každou chvíli reklama. Nemají tu tak dlouhé reklamní bloky jako u nás (jeden jsem stopl, trval tak dvě a půl minuty), ale zato jsou četnější. Třeba teď dávají v televizi Právo a pořádek a za celý díl trvající cca 45 minut bylo 5 reklamních bloků. Ale nemohu říci, že by mi to nějak vadilo, když jsou krátké.
Také jsem si všiml - alespoň se to týká stanice TNT, na které právě Právo a pořádek (S10E07) dávají - že na té stanici opravdu šetří čas stůj co stůj: když skončil předchozí díl Právo a pořádek, tak se obrazovka horizontálně rozdělila, vespod běžely závěrečné titulky končící části a nahoře již začínal další díl. A jak skončily tituly předchozí části, nahradila je úvodní znělka seriálu, tj. ve stejnou chvíli nahoře běžel nový díl a dole jeho úvodní znělka. :-D No snad to podávám srozumitelně, pro všechny případy jsem to zkusil vyfotit a natočit. Jinak konkrétně na TNT začínají na čas +-1 minuta...

Nebo jak jsem tak přepínal programy, tak jsem přitom narazil na pořad o vaření, přepnu a nějaký pořad o malování - malíř pracoval na obraze, komentoval jeho tvorbu a... nakonec se ukázalo, že je to vlastně reklama na jeho knihu, DVD a já nevím, co ještě. :-D Myslel jsem, že to je nějaký výukový pořad ze - podle malířova účesu - 70. let, ale on to byl nakonec letos natočený teleshopping. :-D Ale fakt zajímavý, protože šlo to chlapovi fakt od ruky...

No ale to jen tak pro zajímavost. Pokud jde o dnešní program, tak něco po půl deváte jdu na metro, kterým se vidám do smithsonianského muzea kosmonautiky. Byl jsem tam již v r. 2013, ale tehdy jsem to vzal hrozně rychle, protože jsme s Liborem byli ve Washingtonu jen jeden den. Tentokrát tam plánuji strávit celý den, protože už v půl jedenácté mám rezervovánu vstupenku na filmové představení o Vesmíru, pak budu mít cca tři hodiny na prohlídku, po které mám po sobě dvě třičtvrtěhodinová představení, jedno o vylodění v Normandii za druhé světové války a druhé o planetě Zemi.

19.59 EST

Nedá se nic dělat, zítra do toho muzea musím jít zase. Je tam toho tolik k vidění, že jsem to prostě nestihl, i když jsem tam byl od otevíračky do zavíračky... A to jsem si i sáhl na Měsíc!

Za dnešek jsem v podstatě stihl jen přízemí. Hned u vstupu je lunární modul z projektu Apollo a kabina rakety z projektu Mercury, ale také nosné rakety jaderných zbraní, sovětský Pionýr a americký Pershing. Jinak je přízemí i patro členěno do tématických místnosti. V přízemí byly například dějiny letectví, kde byly fotografie a modely prvních letadel, a vývoj navigačních technologií orientací podle hvězd počínaje po dnešní naváděcí systémy používané běžně v letectví a kosmonautice. Zajímavá byla i část rozvoje civilní letecké dopravy, zejména té americké - kromě ukázek letadel, kdy bylo možno projít přes kabinu pilota a malý kousek letadla se sedadly pro cestující, byly v řadě vitrín ukázky uniforem zejména letušek. V době americké regulace dopravy zavedené kvůli demonopolizace leteckého trhu se letecké společnosti snažily nalákat cestující nejen cenami, ale i rozličnými uniformami letušek např. ve stylu mexického oblečení nebo v uvolněných 60. letech hodně těsnými a krátkými šortkami.

Jiná část byla věnována Hubblovu teleskopu, který nejenže je v muzeu vystaven, ale jsou tam i ukázky jím pořízených nádherných fotografií Vesmíru. Zároveň jsou tam i vystaveny spojené lodě Sojuz a Apollo v rámci rozvoje mezinárodní spolupráce, která podle v muzeu uvedených informací započala ze strany Sovětů vzetím Vladimíra Remka do Vesmíru. Původně se mělo jednat o spolupráci jen socialistických zemí, ale záhy se přidali i např. Francouzi a Britové a následně došlo i na sovětsko-americkou spolupráci.

Blízko byla pak sekce prezentující cesty na Měsíc, kde byla například ukázka kabiny Apolla 11, v jejíchž oknech byl puštěn videozáznam přistání, čímž byl simulován pohled Armstrona a spol. V jedné části pak byl promítán start raketoplánu. Nebo tam byla i jedna z trysek nosné rakety Saturn či měsíční auto, které v rámci projektu Apollo bylo používáno kosmonauty na Měsíci. Nechyběla dokonce ani vesta Gena Kranze, hlavního dispečera, kterého ve filmu Apollo 13 hrál Ed Harris. A pochopitelně tam byly i obleky kosmonautů, nechyběl ani Armstrongův.

Tématem další místnosti bylo využití letecké techniky při špionáži - byly tam ukázky kamer a fotografických přístrojů používaných za studené války, nechyběla ani zmínka o pilotovi Powersovi, který v 50. letech havaroval nad územím SSSR a byl Sověty zajat a následně vyměněn s Američany za sovětského špióna (ano, je to ten, o jehož výměnu šlo ve Spi elbergově filmu Most špiónů). Poslední dvě místnosti v muzeu byly určeny zejména dětem a mládeži, protože tam byly simulátory letadel a různé technické pomůcky na vyzkoušení aerodynamiky, rovnováhy apod.

V horním patře jsem v podstatě stihl jen dvě místnosti. Jedna prezentovala vývoj amerických raketoplánů, kde kromě mnoha fotografií a modelů pouštěly na velké plátno i záznam startu. Druhá místnost byla věnována První světové válce očima vojáků-umělců, kdy v armádě působili malíři jako dokumentaristé, nebo kteří z různého vojenského materiálu vytvořili užité umění (např. z vystřelených nábojů do děla udělali poháry s ručně tepanými obrazci). Zejména ty obrazy byly fakt perfektní, že bych je hned bral v knize, ale jak jsem se díval na internetu a jak mi řekla i prodavačka v muzeiním obchůdku, knižně nebyly vydány. :-(

I to je důvod, proč se zítra do muzea vrátím, abych si to nejzajímavější vyfotil. V celém muzeu je toho tolik, že se to fakt za jeden den nedá stihnout. V muzeu jsem byl od desíti do půl šesté a z toho dvě hodiny padly na dokumentární filmy. První se jmenoval Journey to Space a stručně seznamoval s přípravou kosmonautů na cestu do Vesmíru. Druhý D-Day: Normandy 1944 shrnoval průběh vylodění spojenců v Normandii a nutno říci, že mne film zklamal, protože vzhledem k možnostem IMAXu si doslova říkal o více akčních scén. Nejlepším snímkem splňující má očekávání tak byl sníme Beautiful Planet o pohledu na Zemi z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Byly v něm nádherné záběry Země z Vesmíru, například ty noční, ze kterých bylo patrné, kde jsou největší města. Nopak smutný pohled byl na Jižní Ameriku s vykázenými stromy v Amazonii nebo tající ledovce. Ve filmu rovněž byly záběry ze života členů posádky ISS, jak jí, spí, cvičí apod.

Po prohlídce muzea jsem se ještě zašel podívat na Capitol, který jsem si vyfotil, a poté se vydal na zastávku metra. A to byl kámen úrazu, protože jak o víkendu byla místy výluka, tak jsem nechtěně zvolil linku, která v polovině trasy zastavila a jela zpět. Jak jsem si všiml, tak i místní byli z toho trošku zmateni, tak jsem si zajezdil tam a zpět, než jsem zjistil, že je třeba jít na náhradní dopravu. Tou už jsem se dostal na stanici, ze které mi jelo metro k hotelu. Tak jsem se trošku povozil, že jsem na hotel přišel těsně před osmou a vcelku unaven. Cestou jsem nakoukl do výprodeje knih v jednom knihkupectví, kde mimochodem měli i výukovou videokazetu češtiny.
Zítra vyrazím opět do muzea kosmonautiky a pak přeběhnu naproti do národní galerie. Pro dnešek konec.



Předchozí strana        Úvodní strana        Následující strana


Copyright © Jiří Kratochvíl 2017