Sobota 21. července

Nebudu skrývat, že nervy pracují. Spát jsem šel krátce po desáté, ale zhruba každé dvě hodiny se probouzel. Snad mi ta únava pomůže usnout v letadle. Každopádně ve čtyři jsem to vzdal a přestal se pokoušet spát. Chvíli jsem se díval na CNN, pak si dal sprchu a dobalil se. Fakt jsem zvědav, jestli se vahou kufru dostanu do limitu, nebo budu muset něco přendat do malého batohu (to bych nerad, uvidíme…).
Teď je krátce po deváté a prostě se nudím. Z hotelu má smysl odejít nejdříve za hodinu a teď prostě už se nedá nic podniknout. Tak koukám na televizi a nic…

10.25
Sedím v metru směr letiště. Hotel jsem opustil přesně v 10.00 a hned poté se cesta trošku zdramatizovala, když kvůli pracemi na trati mi nejela linka E, ale musel jsem jet linkou F a přestoupit na 42. ulici. No jo, jenže ona žádná v seznamu příštích stanic nebyla. Tak jsem následoval jiné cestující s kufrem a vystoupil na Roosevelt Avenue. Tam byla cedulka s šipkou doprava, že by se mělo jít na protější nástupiště. Blbec jsem tam šel zbytečně, protože ta šipka jen znamenala zůstat na původním nástupišti, ale jet z jiné koleje. Takže menší rozcvička s kufrem, ale teď už sedím ve správném vlaku.

11.02
Cesta metrem na stanici, kde se přestupuje na letištní vlak, trvala nakonec 50 minut. Fakt se vyplatilo vyrazit dříve. Teď čekám na letištní vlak, který mne zaveze na Terminál 1. Chlápek stojící vedle mne si krátí čekání zpíváním… Ať je to tím, že má na uších sluchátka, nebo vzrozeností, je to, jak když tahají kočku za ocas…

14.45
Po příjezdu na letiště jsem si nechal zabalit kufr. Trošku jsem s ním musel zápasit, protože jsem byl 4 kg přes povolenou váhu, takže jsem věci přeskládal a něco si dal do batohu. Pak jsem skákl do Mekáče na cheesburger a čekal na zahájení Check-inu. Tam mi dali oba palubní lístky na let do Frankfurtu a následně i Vídně. Po odevzdání kufru jsem zamířil na kontrolu a následně na svůj Gate, kde jsem si dal ještě pizzu a něco k pití. A pak již nezbývalo než čekat na nástup.

 

 

 

 

 

15.42
Sedím v letadle. Na letiště jsem dorazil o půl jedné, zašel do mekáče na menší oběd a pak se šel nechat odbavit. Na nástup jsem čekal tedy necelé tři hodiny, což byla úplná pohoda. Poprvé poletím Airbusem 380-800, což je v současnosti asi největší letadlo (nepočítám-li Antonov :-D). Však se také do něj nastupuje dvěma vchody, pričemž do horního patra jsou cestující rozděleni do dvou skupin, které postupně nastoupí.