Úterý 28. května 2019

Nevím proč, ale v noci jsem spal tak nějak divně. Ač jsem ulehl v deset, zabral jsem až někdy před půlnocí, pak se probudil někdy před druhou a až pak zabral a spal tahem do pěti, kdy jsem se obrátil na druhý bok a spal až do šesti. Ale i tak to nebylo ono.
Na konferenci jsme vyrazili z hotelu o půl sedmé. Od rána ve Florencii prší. Cestou na autobus to byl slabší déšť, takže nám necelý kilometr na zastávku nijak nevadil. Na místo konání nás zavezl konferenční autobus. Z centra konference vyjížděl do kopce, ze kterého byl nádherný, byť deštivý pohled na okolní kopce s různými vilami. Svítit slunce a být jasnější obloha, byly by to nádherné fotky, takto mám jen ty deštivé.

Během dopoledního programu konference se rozpršelo a někdy kolem jedenácté se spustil slušný slejvák. Prostě počasí nikam nechodit a sedět na konferenci.

Po programu, který skončil kolem 16. hodiny, jsme zamířili na zastávku. Protože nás ráno přivedli branou, která odpoledne již byla zamknuta, trošku jsme tápali, kudy vyjít, ale nakonec jsme to zvládli a došli na zastávku. Asi po pěti minutách přijel autobus, který nás za dvacet minut hodil do centra Florenci. Původně jsme měli v plánu zajít si večer ještě projít ulice, nějak nás celý den myšlení v angličtině s opakovanými změnami tlaku a deštěm tak unavil, že jsme šli do města najít nějakou restauraci. A na jednu jsme natrefili a v ní si dali nejdříve pivo a špagety carbonaro, po kterém jako dezert jsme si dali tiramisu a já k němu horkou čokoládu, kolega expresso. Ty špagety byly dokonalé. Lepší jsem v životě nejedl. Ač na porci toho nebylo moc, tak to zasytilo, prostě kvalita potravin... a to tiramisu... dokonalost, jemná pěna, piškot od kávy akorát... výborně jsme si pochutnali.

Po večeři jsme zamířili již na hotel. Domluvili jsme se, že po příchodu si na chvíli oddychneme a pak si zkusíme přeříkat naši prezentaci, která nás čeká zítra. Zkusili jsme to dvakrát a pořád jsme byli na čase cca 20:20 minut, takže akorát... snad to bude mít ohlas a snad zítra to všechno v pohodě odprezentujeme. Teď už si dávám relax, v pozadí mi ševelí soudruh Pláteník a po dopsání tohoto deníku jdu pokračovat v úpravě fotek.



Předchozí strana        Úvodní strana        Následující strana