Středa 29. května 2019

Dnes nastal den D, měli jsme prezentaci... ale popořádku. Ráno jsem vstal asi v šest a v osm jsme vyrazili na autobus. Tentokrát nepršelo, ale bylo zataženo. Na konferenci jsme dorazili krátce po deváte, když začínala. Celé dopoledne jsem strávil v místnosti, kde jsme pak jako poslední v dané sekci měli prezentaci. Myslím, že jsme neudělali špatný dojem. Sice po prezentaci neměl nikdo dotazy, ale po skončení za námi pár lidí přišlo, aby řekli, že se jim to líbilo, nebo že by naši metodu převzali.

 

Během dopoledního programu se sice strhla bouře a lilo jak z konve, ale když program skončil, bylo již slunečno a příjemný chládek. Protože ve středu odpoledne byla naplánována prohlídka míst, která jsme již navšítivili v pondělí po příletu, trhli jsme se a šli na autobus do centra. Jeden spoj zřejmě vynechal, takže jsme na zastávce čekali skoro půl hodiny. Naštěstí jsme ale po příjezdu do centra hned chytli linku C1, což je mikrobus (něco jako v Brně linka na Špilberk) proplétající se historickým centrem. No byl to zážitek. Autobus na dlaždicích poskakoval, projížděl těsnými ulicemi, kterými procházeli lidé či projížděli Italové na skútrech. No nedá se to popsat, to se musí zažít....
Ke galerii Uffizi jsme přijeli zhruba ve 14.00. Po zjištění, že rezervované vstupenky si lze vyzvednout až čtvrt hodiny před zaplaceným časem (volný byl již jen na 16.30) jsme zašli do nedaleké restaurace na oběd. Dal jsem si foccaccia se salámem a sýrem a k tomu hruškovo-zázvorovou limonádu.

 

 

Po tomto lehkém obědě jsme se prošli ke zdejšímu nejstaršímu mostu Ponte Vecchio a pak se tak courali městem, než zastalo čtvrt na pět.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

To už jsem vyzvedl vstupenky a vešli jsme do galerie. Jedná se o budovu ve tvaru U s dvěma patry. Ve druhém patře bylo na chodbě velké množství soch a bust z období Říma, zatímco v místnostech byly především obrazy z doby gotiky a renesance. Byly zde obrazy Da Vinciho, Michelangela, Botticelliho či Dürera. V přízemí pak renesance pokračovala, byly tam obrazy například Rubense či Rembrandta. Kvůli časové tísni jsem to musel vzít rychle a vše jsem prošel, ale je to určitě motivace pro návrat do Florencie minimálně sem se ještě vrátit.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Po uzavření muzea jsme se vydali na pozdní večeri do téže restaurace jako včera. Cestou jsme náhodou potkali naši brněnskou kolegyni, která se k nám přidala. Tentokrát jsem na večeři zkusil špagety s houbami a houbovou omáčkou (opět výborné, ale včerejší carbonnarra byla lepší) a po nich jako deset cheescake (rovněž výborný). V družném hovoru jsme se tam zdrželi necelé dvě hodiny.

 

 

 

Dnes jsme den protáhli a na pokoj jsem dorazil asi v půl desáté. Únava na mne padla, takže jsem dopsal tyto řádky a chystám se do hajan...