Úterý 23. dubna

Jestli včera jsem nachodil kilometry, tak dnes jsem naopak naspíkoval hodiny. Ještě mám trochu jet lag, tak jsem se probudil již ve tři ráno a ne a ne zabrat, než někdy před sedmou jsem si ještě na půl hodiny zdříml. Mezi tím jsem psal zdejší asistentce centra zahraniční spolupráce kvůli potvrzení mého pobytu. Před osmou mi psala Susan, jestli bych mohl být v půl deváté u vchodu do přírodovědecké knihovny kvůli předání toho potvrzení. Tak jsem se rychle oblékl a mazal na autobus. Na místo jsem přijel včas, stihl jsem si dokonce koupit i nějakou housku na snídani. No a pak už to bylo ráz naráz a jedna návštěva knihovnic střídala druhou. Nejdříve mne provedli přírodovědeckou knihovnou, abych pak strávil asi tak třičtvrtě hodiny povídáním si s DeDe o predátorských časopisech, načež zhruba půl hodiny jsem byl u Li.

Z přírodovědecké knihovny jsem následně zamířil do centra zahraniční spolupráce. Byť mne tam doprovodila jedna z knihovnic, jak tam sama málo chodí, trošku jsme budovou bloudili, než jsme potkali jednu studentku, která nám ochotně poradila. Po domluvě ohledně potvrzení jsem měl asi půl hodiny na oběd. Nějak jsem vůbec neměl hlad, tak jsem si pro osvěžení (a jako úlitbu food police) koupil kelímek s ovocem. A fakt mi to sedlo jak prdel na hrnec... Osvěžen jsem zamířil na další mítink a to velmi zajímavý - zdejší knihovníci se podle potřeby čas od času sejdou k neformálnímu setkání, na které si předem dohodnutý člověk připraví krátké resumé o článku, který četl. Následně pak o článku diskutují... Byla to velmi příjemně strávená hodinka a vůbec to není špatná myšlenka se takto nejen informovat o novinkách v oboru, ale hned o jejich smyslu diskutovat. Opravdu inspirativní... >:-)


Po tomto setkání jsem navštívil Kate, se kterou jsme si vyměnili zkušenosti s univerzitními platformami zveřejňujícími studijní texty. Následně mne zavedla ke Christine, která se velmi ochotně se mnou podělila o její zkušenosti s večerními zkušenostmi službami? Zdejší knihovna humanitních má běžně otevřeno do 23:00, přičemž od 17.00 již v knihovně nejsou knihovníci, ale jen dozor. Před cca třemi lety došlo k dohodě se studijním spolkem, že po 23.00 se knihovna uzavře a bude přístupný jen prostor k sezení, kde studenti mohou studovat z vypůjčených/vlastních knih či elektronických zdrojů. Takto to funguje již třetím rokem a jak jsem mohl vidět na statistikách využití, podobně jako u nás postupně návštěvnost klesá. Přesto univerzita platí dozor a nadále tuto službu ponechává.


Při odchodu od Christine jsem potkal Catherine, se kterou jsem měl mít setkání až za hodinu. Když jsme se ale již potkali, sama navrhla, že se mi může věnovat hned, a tak jsme šli do její kanceláře. Seznámila mne s jejich projektem SCPOR, ale také jsme si i neformálně popovídali o naší spokojenosti s prací v lékařské knihovně.
A takto jsem v družných hovorech strávil celý den, upřímně ke konci už jsem začal pociťovat únavu, protože přece jen celý den myslet v cizím jazyce... Není proto divu, že když jsme někdy v půl čtvrté skončili, rychle jsem si nakoupil a spěchal na hotel, abych zapadl do bazénu... tam jsem strávil asi půl hodiny a pak již šel na pokoj dívat se na hokej - Boston x Toronto...



Předchozí strana        Úvodní strana        Následující strana