Čtvrtek 25. dubna 2019

Když jsem se dnes ráno probudil, vyžehlil jsem si košile, nasnídal se a kolem půl deváté vyšel z hotelu. Ačkoliv včera bylo příjemných 17 °C a slunečno, k mému překvapení mne venku čekala zatažená obloha a vítr se sněhem. Žádná velká chumelice, hned to roztávalo, ale nečekal jsem to. No snad se to do víkendu umoudří, rád bych se prošel trochu městem a nerad trávil kvůli zimě den na pokoji (i když představa celého dne v bazénu také není špatná). Nezdá se to, ale je to fakt únavné. Celý den myslet v angličtině, obvykle po osmé se mi začnou klížit oči a přepadá mne mikrospánek, však jsem tak včera přišel o vítězný gól Caroline Hurricances v prodloužení s Washington Capitals.
Každopádně jsem z hotelu vyrazil krapet dřív, protože jsem si ještě potřeboval na zdejším centru zahraničních vztahů vyzvednout zdejší univerzitou potvrzený formulář o délce mého pobytu. Poté jsem zamířil za Jo Ann, která mi poskytla několik doplnění k včerejšímu setkání se skupinou Student Learning Services. Po rozloučení jsem zamířil do zdejšího informačního centra sepsat si poznámky do zprávy z cesty. Snažím se tak využívat mezery mezi setkáními s jednotlivými knihovníky, aby se mi to pak všechno nenavalilo naráz.
V centru jsem se zdržel asi půl hodiny, abych se pak vydal opět do lékařské knihovny za Vicky. Popsala mi svou zkušenost s projektem, v rámci kterého 6 zahraničních studentů mělo třeba i fotografiemi zachytit své pocity z pobytu na univerzitě. Knihovníci s nimi pak jak individuálně, tak i skupinově fotografie probírali a přitom zjistili, s čím studenti po příjezdu zápasí. Z této diskuse vyplynuly podněty jak pro knihovnu, tak i pro univerzitu obecně.
Po rozloučení se s Vicky jsem šel na malý oběd zpět do informačního centra. Protože mne čekala moje vlastní prezentace, dal jsem si jen něco lehkého, a to kelímek s ovocem. Mezitím přišla Susan a poobědvala se mnou. Přitom jsme si povídali a ke svému překvapení jsem zjistil, že v Kanadě v podstatě nefunguje meziměstská autobusová ani vlaková doprava, jako v USA mají např. Greyhound a Peter Pan v autobusové dopravě a AmTrak ve vlakové. Kanaďané jsou tak odkázáni na vlastní auto nebo leteckou dopravu, která je drahá - kupříkladu letenka ze Saskatoonu do cca 250 km vzdálené Reginy stojí 300 kanadských dolarů...
Po obědě jsme již zamířili do učebny, kde jsem měl mít prezentaci. Byl jsem zvědav, jestli vůbec někdo přijde, ale nakonec se místnost vcelku zaplnila asi patnácti kolegy. V prezentaci jsem jim představil sebe a univerzitu, abych je následně seznámil s našimi vzdělávacími aktivitami a službou na odhalování pochybných časopisů.
Po prezentaci jsem se šel konečně pořádně naobědvat. Dal jsem si kuřeci burger v pikatní omáčce s cibulovými kroužky a to vše spláchl pepsi colou. Pak jsem již zamířil na autobusovou zastávku, protože jsem se nemohl dočkat ponoření se do bazénu. V něm jsem strávil něco kolem hodiny a čtvrt a pak už spěchal na pokoj dívat se na hokej, Boston - Columbus... Cestou na hotel jsem si všiml, že naproti hotelu hnízdí nádherná straka. Zkusil jsem ji vyfotit, no moc se to nepovedlo, ale i tak...



Předchozí strana        Úvodní strana        Následující strana