Pátek 26. dubna 2019

Na poslední den stáže jsem měl naplánovánou účast na knihovnickém semináři v knihovně University of Regina, která se nachází ve městě Regina vzdáleném asi 240 km od Saskatoonu. Znamenalo to tedy dnes vstávat už v pět ráno. I proto jsem si nechal zapnutý mobil, že mne naši pro jistotu prozvoní. No a bylo asi půl třetí ráno, když se mi u hlavy rozezněl mobil, protože - jak jsem pak později zjistil vygooglováním čísla - se mne rozhodl kontaktovat nějaký telemarketing... Takže noc nic moc, ráno jsem si dal před odjezdem preventivně kávu...
Susan mne vyzvedla před hotelem v cca 5.45 a hned jsme zamířili na dálnici. Při čekání na jsem znovu viděl tu krásnou straku, stála jen pár metrů opodál.

 

Na univerzitu jsme dorazili někdy po půl deváté, zaparkovali jsme a šli hned na místo konání. Jednalo se o druhý ročník setkání knihovníků z univerzity poblíž. No "poblíž", je třeba uvažovat ve velikosti Severní Ameriky, takže poblíž znamená univerzitní knihovny v okruhu do 500 km. :-D
Akce to byla výborná. Předně mi vyhovovalo zcela neformální uchopení akce, zároveň prezentující měli dost prostoru, takže byl čas na dotazy a přitom jsme pořád drželi časový harmonogram. Byly tam příspěvky o open zdrojích citování, altmetrikách či možnosti vydávat Open Access časopis. Rozhodně cesty nelituji. Jinak samozřejmě jsem tam byl za exota, protože moderátorka nás na začátku přivítala a zeptala se, kdo je z tamější knihovny, kdo z jiných kanadských knihoven a kdo z knihoven mimo Kanadu, načež se osaměle zvedla moje pravice a všichni kolem se začali smát...

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Jednalo se o celodenní seminář, který skončil zhruba ve čtyři odpoledne. Pak jsme již se Susan sedli opět do auta a vydali se na cestu do Saskatoonu. Cestou jsme se zastavili na benzince nabrat palivo a koupit něco k snědku. Úplně se mi vybavily cesty s Liborem po USA, kde jsme také tak vždy stavěli na dotankování a drobný nákup... a pak už skoro tříhodinová cesta zpět na hotel. Ale uběhlo to rychle, se Susan jsme si povídali o všem možném... Ono ani jinak není co dělat, protože zvlášť po nedávno skončené zimě je okolní příroda ještě celá pobledlá a žlutá, nikde ještě kus čerstvé zeleně... a navíc celý zdejší region je v podstatě jedna velká placka, takže člověk jenom jede rovně a kolem vidí pusté prérie...
K hotelu jsme přijeli krátce před sedmou večer. Při příjezdu jsem si všiml nádherného starého auta stojícího před hotelem, tak jsem si ho zašel vyfotit a pak už opravdu hned na hotel dát si sprchu a najíst se, než začne v osm hokej... Vcelku jsem utahaný, tak doufám, že budu spát jak dřevo...