Den devátý - sobota 3. květnaRanní stav tachometru: 8331
Ráno jsme jeli na poštu splnit jeden rest - dodatečně zaplatit mýtné. Při první cestě z Chicaga do motelu a druhý den ráno zpět jsme nechtěně minuli místo pro výběr mýtného. Byla tam ale cedule s odkazem na stránky s instrukcemi, jak dodatečně do 7 dnů mýtné zaplatit. Protože to nešlo online, navštívili jsme poštovní úřad (hned jsem si vzpomněl na Charlese Bukowského), kde nám nesmírně milá poštovní úřednice ochotně poradila, co a jak vyplnit.
První zastávkou bylo městečko Dwight, které se nachází na Route 66. Historické centrum tvoří ulice z cihlových domů a protější nádraží. Poté jsme zamířili do městečka Odell, kde se nachází benzínka pocházející údajně z r. 1932. Chvíli nám trvalo, než jsme ji našli, ale jeden pán a poté i paní, kterých jsme se na cestu ptali, nám velmi ochotně vysvětlili směr cesty. Skutečnost předčila očekávání. Modrobílá benzínka je zachovala, uvnitř byla rozdělena na dvě místnosti. V levé místnosti byly na prodej upomínkové předměty, které prodávaly dvě starší paní. V pravé místnosti byla stará dílna plná původních předmětů (nářadí, pixle s olejem apod.), ale i stojanů s upomínkovými předměty. Nakonec jsem tam něco koupil, ale co to bylo, neprozradím, je to dárek.:-) K nákupu mi ty dvě milé stařenky jako pozornost věnovali poznámkový blok v imitaci krokodýlí kůže.
Další zastávkou bylo městečko Pontiac, v jehož centru je řada domů s nástěnými malbami (opět jsem se snažil vše vyfotit). Necelou hodinku jsem se procházel jeho ulicemi, prošel si tamější bleší trh a pořídil několik snímků. Jak v Pontiacu, tak i v Dwight bylo krásně - ticho, klid, sem tam projelo auto. Typické americké maloměsto - roztáhlé, široké ulice lemovány nízkými domky s travnatými plochami před nimi, prostě tak, jako to bylo v seriálu “Báječná léta”. Poslední dnešní zastávkou bylo město Springfield, ještě ve státu Illinois. Nejde o Springfield, kde žijí Simpsonovi, ale o město, kde se pozdější americký prezident Abraham Lincoln seznámil se svou manželkou. Nachází se zde proto národní park v podobě dvou ulic z rekonstruovaných domů z období Lincolnova života. Je tam samozřejmě jeho dům, ale i domy jiných tamějších významných osobností. Prošel jsem si tedy tyto ulice a poté zamířil zpět do města, kde jsem bloumal ulicemi. I tentokrát bylo město ztichlé, v ulicích bylo jen pár lidí a vozů. |
Jinak dnešek mne utvrdil, že Američané jsou přívětiví, pokaždé když jsem se potřeboval na něco zeptat, tak ochotně poradili. V Chicagu jsem se jedné studentky zeptal na cestu do knihovny, ochotně zapnula mobil, našla mi na mapě cestu, nebo dnes ta paní na poště či pán v Odell. Obvykle se i zeptají, odkud jsem, někteří ví, kde je Česká republika, obvykle znají Prahu, v Chicagu mi prodavačka řekla, že její ex-přítel byl Čech… snad to tak vydrží i nadále, ale je fakt, že tento dojem jsem měl i při předchozích cestách. |
Předchozí strana | Na úvodní stranu s mapou | Následující strana |