Úterý 10. července

Dnes načínám druhou polovinu návštěvy USA, kterou tvořila návštěva Washingtonu, Baltimoru a Philadelphie. V plánu mám zajít do zdejšího muzea umění a pokud vybyde čas, sjel bych i do muzea fotografií (ale taky je ještě ve hře opakovaná návštěva akvária, fakt ještě uvidím...).

18.28
Tak nakonec opakovaná návštěva akvária. Ale popořádku...
Asi tak v 9 hodin jsem opustil hotel a šel na autobus, kterým jsem se svezl ke zdejšímu muzeu umění. Přitom autobus jel kvůli opravě silnice objížďkou, tak jsem musel být pozorný a odhadnout, kde vystoupit, a podařilo se. Muzeum otevíralo až v 10 hodin, ale dorazil jsem tam dříve, protože jsem si chtěl vyfotit sochu Rockyho Balboy a schody, po kterých ve filmu Rocky Sylvester Stallone při trenínku běhá. A nejen vyfotit, také jsem si je vyběhl. A nebyl jsem jediný, kdo tam takto pobíhal, jeden mladík tam dokonce trénoval, že opakovaně po schodech běhal nahoru a dolů.

 

 

 

 

Když v 10 hodin otevřeli, zamířil jsem do horního patra. Tam byla výstava zejména evropského umění z 12. – 19. století. A tam se to stalo. Sotva jsem prošel gotiku a část asijského umění, mně to prostě přestalo bavit. Fakt nevím proč, ale najednou jsem moc zatoužil ještě jednou do toho akvária. A přitom v tomto muzeu je co k vidění, jsou tam např. obrazy Picassa, Bosche apod., ale mně to prostě táhlo do toho akvária.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

V muzeu jsem se zdržel něco krátce přes hodinu a už jsem mazal pryč. Za muzeem měla být autobusová zastávka, ale ta kvůli té opravě silnice je přesunuta. Ovšem nějak mi zlobily Google Mapy, tak jsem neměl jak zjistit, kde se nachází ulice s přesunutou zastávkou. Naštěstí už včera jsem si uložil do mobilu obrázky s mapou různých linek. Díky tomu jsem zjistil, že asi o půl kilometru dále by měla být zastávka linky 48. Tak jsem tam vyrazil a začal mít toho plné zuby, protože slunce zase pražilo, byť vlhkost nebyla nijak enormní. A pochopitelně zastávka přímo na slunku, žádný přístřešek, tak jsem se aspoň trochu schoval pod jeden keř a doufal, že autobus brzy přijede.
No měl jsem kliku, protože jsem tam čekal asi jen tři minuty, když autobus přijížděl. Tím i svitla naděje, že bych mohl stejně jako včera stihnout polední odplutí lodě. Ovšem s každou další zastávkou autobusu jsem pochopil, že tu loď nestihnu a na další – ve 13. hodin – budu muset čekat. Ve Philadelphii mají fakt blok co blok zastávku, takže autobus popojede nějakých 50 metrů a už zastavuje. Do toho dopolední provoz, takže bylo 11.58, když se autobus blížil k přístavišti. Bylo mi jasné, že loď nestihnu, když tu jsem si všiml, že u předposlední zastávky je nějaká restaurace specializující se na Philly Cheesteake. Těsně předtím, než autobus zavřel dveře, jsem z něj vyběhl a zamířil do restaurace. Tam jsem v menu zjistil, že mají Philly Cheesteake Hoagie, který nám na Observaiton Decku doporučoval průvodce Jerry. Objednal jsem si jej a byl fakt výborný – ona je to totiž prostě normální bageta s mletým hovězím masem přelitým sýrem a hoagie omáčkou.

 

Po obědě jsem se vydal do okolních ulic staré části Philadelphie. Prošel jsem nakonec ale jen jednou ulicí a tam udělal pár snímků.

 

 

 

 

 

 

 

 

Cestou jsem totiž narazil na antikvariát, kam jsem ze zvědavosti vešel. Byla to místnost doslova narvaná plnými regály knih k prasknutí, sotva jsem mezi regály prošel, tak byly nahňahňané. Zeptal jsem se po nějakých komiksech a pán mi ochotně ukázal krabici, kde jich bylo několik desítek. Prodávali to po dolaru a půl, tak jsem čtyři ze zvědavosti koupil. Prostě moje Achillovka...
Z antikvariátu jsem konečně zamířil na přístaviště, a protože jsem to vzal parkem, který namísto očekávaného druhého východu k řece, měl ten východ zpátky u silnice, musel jsem nakonec pořádně přidat do kroku, abych loď stihl. V duchu jsem si nadával, že jestli mi ujede i tato loď... Naštěstí jsem ji stihl a již se definitivně přepravil do akvária. Tam jsem už šel jen po atrakcích, které mne zaujaly. Asi třikrát jsem se šel podívat na bouřku v amazonském pralese, ta je prostě úžasná. Stejně tak asi třikrát jsem navštívil hrochy a žraloky. U žraloků jsem si asi na dvacet minut sedl a díval se, k tomu pouštějí hudbu, která má nádech té z Čelistí (ale není stejná, ale práce se smyčcovými nástroji dává ten hrozivý nádech). No prostě relax, fakt mi to zlepšilo náladu.

 

 

 

 

 

V akváriu jsem se zdržel do půl páté, kdy mi odplouvala loď zpět do Filadelfie. Po přistání jsem šel na nedalekou autobusovou zastávku, kde mi asi za deset minut jela linka 42 zastavující téměř u hotelu. Koupil jsem si něco na večeři a šel na hotel, abych si ještě jednou vypral a zabalil se. Zítra po deváté odcházím a odjíždím do New Yorku. Tam plánuji vždy dopoledne dát nějaké muzeum a pak asi vždy zajet na Coney Island si odfrknout. Mám přece dovolenou... no však uvidíme, jak se to všechno ještě celé vyvrbí.