Ačkoliv v noci sprchlo, uvěřil jsem předpovědi počasí o vedru a vysoké vlhkosti a rozhodl se dnes realizovat na včera původně plánovanou návštěvu newyorského akvária. Hned u východu z hotelu jsem pochopil, že mé rozhodnutí bylo správně. Dostal jsem doslova facku od dusna a jak jsem došel za roh na ulici zalitou sluncem, dostal jsem ještě záhlavec. Nijak jsem se proto nezdržoval a zamířil jsem na linku 7, kterou jsem se svezl jednu stanici na Court Square, kde jsem přestoupil na linku G. Tou jsem jel na konečnou na Church Avenue, odkud již jede linka F až na Coney Island.
Na Coney Island jsem dorazil krátce před 11. hodinou, respektive jsem vystoupil o zastávku dříve kvůli návštěvě zdejšího akvária. Z těch, co jsem kdy navštívil, je bohužel zcela nejhorší. Šel jsem tam jen kvůli nové budově se žraloky. Na rozdíl od jiných akvárií je v tom newyorském kontrolovaný vstup a dovnitř pouštějí ve skupinách, takže se musí stát ve frontě. Dlouho jsem tam ale nečekal a vstoupil dovnitř. Na začátku je krátký tunel, který má ale hladinu tak nízko, že žraloci nad ním nemohli přeplavat na druhou stranu. Smysl tunelu se tak míjel účinkem. Dále byly v budově různé informace o žralocích, výborně bylo udělané zobrazení vývoje žraloka od jikry po dospělou rybu. Byla tam obrazovka s otáčivým tlačítkem, jehož pootočením se na obrazovce zobrazilo stadium vývoje. Dále pak v budově byla dvě velká akvária se žraloky, přičemž v jednom zrovna byli i tři potápěči. Zbytek akvária buď bohužel nestál za nic. V druhé budově je asi šest menších akvárií s různými rybami. Před budovou jsou pak asi 4 venkovní akvária s lachtany, tučňáky, pelikány a vydrami a opodál ještě akvárium se dvěma želvami, které v něm nemají nic než písek. No prostě otřes. I proto jsem se tam dlouho nezdržel, vynechal i lachtaní show a odešel jsem. Ostatně také tam mají „geniálně“ vymyšleno umístění 4D kina mimo areál, takže se z něj již nemůžete vrátit zpět. Každopádně jsem tam zašel, ale dávali stejný film o žralocích, který jsem viděl v Baltimoru. A i ten vlastně zkazili, když vůbec nestříkala voda a vítr byl tryskou na krk. No prostě průšvih.
Odešel jsem odtam otrávený a šel si spravit náladu obědem. K němu jsem si dál smažené krevety s americkými bramborami, bylo to fajn.
Poté jsem zamířil na molo, že si tam sednu do stínu a budu si číst. Byť poledne, byly tam lavičky zaplněny, ale asi tak po 5 minutách se jedna trochu uvolnila a za chvíli moje oblíbená byla také volna.
Bylo tam moc příjemně, stín, pofukovalo, šplouchaly vlny… Jednu chvíli jsem se musel pousmát, protože na vedlejší lavičku přišel rybářit starší pán se synem. Až po chvíli jsem si všiml, že mluví rusky, když pán začal na syna: „Ty kak děvočka…“ a začal jakože fňukat. Pousmál jsem se, že jsem si uvědomil, že v danou chvíli jim rozumím a oni to netuší…
Chvíli jsem si četl, než mi začala těžknout víčka. Tak jsem se na té lavičce natáhl, batoh si dal pod hlavu a chvílemi si zdříml… Takto jsem tam pobyl asi tři hodiny, než jsem se zvedl a vrátil se na metro. Cestou na něj jsem se již poněkolikáté zastavil u zdejšího toboganu. Mít si kam vyprázdnit kapsy, tak bych to zkusil. :-D
Linkou N jsem si zajel znovu na Times Square zkusit pár fotek. Byl jsem tam asi do pěti, než jsem se vydal do druhého obchodu s komiksy. Bylo to asi o čtyři ulice dále, ale jak se ukázalo o ulice mezi hodně širokými bloky budov. Asi tak po kilometru chůze jsem našel obchod, ale komiksy, po kterých jsem se chtěl podívat, tam neměli. Nijak jsem proto neotálel a šel na Grand Terminal na linku 7, kterou jsem se vrátil na hotel. A po dnešním skutečně dusném dní jsem byl rád, že jsem zpět.
