Pátek 20. července

Poslední den v New Yorku, zítra již odlétám. Přemýšlel jsem, co s posledním dnem a říkal jsem si, proč ho celý nestrávit na Coney Islandu. Předtím jsem si ale zajel na Times Square udělat ještě pár fotek a nasnídat se (cola a hot dog). Tam jsem se zdržel do desíti, abych pak ještě zašel podívat se do obchodu NHL a pak už jsem šel na linku F jedoucí přímo na Coney Island.

 

 

 

 

Cestou je čas na rekapitulaci. Ani tentokrát zdejší dovolené nelituji, byť s ohledem na vedra by přece jen lepší bylo stejně jako loni jet až na přelomu srpna a září. Protože New York už mám projítý, nejvíce mne zaujala Philadelphia, kde ještě jsou rezervy, co si prohlédnout. Naproti tomu ve Washingtonu by bývalo stačilo být o den méně, i ten mám po loňsku projítý. Pokud jde o Baltimore, po letošní zkušenosti bych sem už jel jen na jeden den bez přespání jen kvůli akváriu.
V New Yorku jsem prošel vše, co jsem měl v plánu, dokonce i něco navíc – malé galerie. Pokud bude nějaké příště, na ně bych se měl více zaměřit. Naopak kvůli vedru jsem vůbec neměl chuť navštívit Central Park a tamější tenisové kurty, kam jsem si jindy rád šel sednout na lavičku. A nakonec jsem i odpískal večerní focení Manhattanu z břehu New Jersey, prostě se mi večer už z hotelu nikam nechtělo. Nejvíce času jsem tedy strávil na Coney Islandu, kde je opravdu v těchto vedrech fajn.

16.00
A bylo tam fajn i v poslední den. Na Coney Island jsem přijel kolem půl dvanácté a nejdříve jsem šel k Nathanovi na oběd. Dál jsem si dva Bacon Cheese Dogy s Bacon Cheese Fries, tj. jak hot dogy, tak i americké brambory přelité sýrem a na drobnou nasekanou slaninou.
Jakmile jsem dojedl, vydal jsem se na svou lavičku. Naneštěstí byla však obsazena, tak jsem si sedl z její druhé strany, kde je namísto na pláž výhled na moře. Nijak mi jo ale nevadilo, protože stejně jsem si většinu času četl. Také jsem si na ní chvíli zdříml nebo pozoroval rybáře. Jednomu se chytla nějaká větší ryba, ale protože ještě neměl tolik zkušeností a nepovolil ji, tak mu přetrhla vlasec a uplula (přitom jsme se na sebe podívali a museli se tomu smát). No ale čas letěl a ani jsem se nenadál a už bylo tři čtvrté na čtyři. Než jsem došel na metro, byli čtyři.

 

 

 

 

 

 

 

 

Cestou na hotel jsem se již duševně začal chystat na zítřejší let, když tu mi přišla SMS, která mi totálně rozviřila zbytek pobytu: můj let byl zrušen. Hlavou se mi začaly honit myšlenky, ale rychle jsem si řekl, že se musím uklidnit a uvažovat racionálně. Pas jsem měl u sebe, letenku v mobilu, tak jsem si rychle zjistil cestu na letiště a vyrazil tam, doufaje ve změnu letenky. Když jsem tam dorazil, byli přede mnou jen dva lidé, tak jsem byl brzy na řadě. Nabídli mi let o hodinu a půl dřívější s přestupem ve Frankfurtu. No na přestup je tam jen hodina, tak snad to stihnu přeběhnout. No uvidíme, jak toto celé dobrodružství o víkendu dopadne.