Pátek 9. září

Sedíme ve vlaku směr Brno. Let mi utekl velmi rychle, protože zcela poprvé se mi podařilo pořádně usnout. Po vzletu jsem zjistil, že nové je ve filmotéce Top Gun: Maverick, čemuž jsem neodolal a film si pustil. Měl jsem tak aspoň program na dvě hodiny, během kterých jsem dostal večeři. Poté, někdy v jednu ráno amerického času jsem již za poslechu Laco Decziho zkusil usnout. Sice jsem měl pocit, že jsem zabral na dvacet minut, ale když jsem se podíval na mobil, bylo krátce po třetí. Zkusil jsem znovu zabrat a zase pocit dvaceti minut, ale hodiny ukazovaly pět pryč a ani ne hodinu a půl do příletu. A to už začali roznášet snídani, takže jsem už zůstal vzhůru.

Ve Vídni jsme nakonec přistáli s půlhodinovým zpožděním krátce po půl jedné. Během následující půlhodiny jsme přešli přes pasovou kontrolu a vyzvedli si kufry. Více jsme se na letišti nezdržovali a vydali se rovnou na tamější nádraží. Vlak na vídeňské hlavní nádraží nám měl jet dvacet minut, během kterých jsem si z Davidova kufru vzal své věci, které jsem si kvůli vyšší váze na letišti v New Yorku musel k němu dát.

Vlak z letiště do Vídně byl plný, ale podařilo se nám najít místa k sezení. A i kdyby, je to jen čtvrt hodiny cesty. Každopádně na nádraží jsme přijeli před druhou hodinou, což tak akorát stačilo na zakoupení si něčeho k pití, návštěvu toalety a už se na odjezdech objevil náš vlak. Díky tomu, že jsme zde byli před jeho příjezdem a nastupovali jsme mezi prvními, mohli jsme si dát kufry do úložného prostoru u vstupu, namísto abychom se s nimi lopotili a dávali je nahoru nad sedadla.

Teď už tedy sedíme ve vlaku a za chvíli bychom měli být v Břeclavi. Je to tak chvíle k jakési rekapitulaci. I tentokrát návštěva USA splnila očekávání a z plánovaného programu se nestihla jediná věc - návštěva bistra Katz's Delicatessen. Samozřejmě sem tam bylo mírně zklamání z některých muzeí, ale třeba situaci s myši či cestu do muzea armády vnímán jako nové zkušenosti s operativním řešením nějaké situace či získání větší odvahy více využít veřejnou dopravu i k neobvyklým cestám. Každopádně nyní si od USA dám na nějakou dobu oddychl a zaměříme se spíš na Evropu. I když… někde vzadu mne stále láká Chicago a Cleveland. Ale to ukáže čas…

Jsem doma. Dnes ujito 2,85 km. Za celou cestu ujito 218,53 km.