Středa 20. dubna

Oproti předchozím dnům bylo dnes tepleji a příjemněji. Ráno jsem někdy po půl deváté vyrazil na univerzitu. Protože jsem opět dorazil dříve, zkrátil jsem si čekání tím, že jsem jel o stanici dál na 125. ulici a prošel se zpět na 116. ulici, kde je jeden z dvou hlavních vstupů do kampusu. Od 125. ulice se New York mění z mrakodrapů a staré zástavby v cihlové domy, které jsou obdobou našich paneláků. Prostor jakoby se zde rozvolnil, když mezi domy a silnicemi nejsou jen chodníky, ale i zatravněné pozemky s mnoha stromy.

Krátce před desátou jsem dorazil ke knihovně přírodních věd a inženýrství. Cestou jsem minul Low Library, před kterou se fotily čerstvé absolventky školy. Ostatně před Low Library čile probíhají stavební práce - staví se tribuny k sezení, velké stany pro následnou párty, celý prostor lemovaný budovami univerzity se postupně mění v jedno ceremoniální místo.

V knihovně mne přivítali Jim a William. Sotva jsme si sedli a začali si podívat, spustil se najednou alarm. Zvyklý z naší knihovny jsem zůstal v klidu a měl jsem za to, že někdo chytl za panikovky. Jim s Williamem však vstávali a že ať si vezmu věci, protože se musí ven. To už jsem viděl, že i studenti spořádaně se balí a celá budova se vyklízí. Jim šel zjišťovat, zdali jde o planý poplach, a já si zatím s Williamem povídal a pochopil jsem, že zdejší alarm neumožňuje poznat typ problému, a proto se při jeho rozeznění musí vždy budova vyklidit a zjistit, co bylo příčinou jeho spuštění. Asi po pěti minutách jsme se mohli vrátit zpět.

Jim s Williamem mne provedli knihovnou a přitom jsme se bavili o jejím provozu. Knihovna má menší fondy, protože například matematické jsou umístěny v samostatné knihovně a obecně přírodovědné obory preferují spíš časopisecké články než knihy. Proto také prostoru knihovny dominují studijní místa vybavená počítači či pro vlastní počítače, než že by byly plné regálů s knihami. V diskusi jsme se zejména zaměřili na akvizici. Knihovníci se snaží výběr titulů konzultovat s akademiky, kteří však kvůli zaneprázdněnosti vkládají v knihovníky důvěru a akceptují jejich návrhy akvizic založených na sledování nové literatury či půjčovanosti té stávající.

Po návštěvě této knihovny jsem měl před odpoledním programem okno, které jsem využil pro návrat na 125. ulici a jízdu metrem na konečnou linky 1 do Bronxu. Podle mapy tam měl být nějaký park, tak jsem se tam chtěl po neustálém nošení respirátoru dostat na čerstvý vzduch. Na konečnou jsem ve voze zůstal již zcela sám. Vystoupil jsem a protože šlo o nadzemní nástupiště, již odtam jsem viděl, že nakonec tam není nějaký přírodní park, ale areál pro volnočasové aktivity, sportoviště apod.

Po tomto zjištění jsem se rozhodl sjet linkou 1 na South Ferry, kde jsem si koupil k obědu Phill Cheesteak a nasedl na loď směr Staten Island a zpět. Loď pluje nedaleko Sochy svobody a je tak turisty vyhledávanou zdarma atrakcí. Při návratu je pak z čela lodi hezký záběr na Manhattan.

Po návratu do South Ferry jsem jel opět na Columbia University, kde mne v rámci odpoledního programu Jim provedl knihovnami Lehman Library (humanitní a společenské vědy) a Uris Library (ekonomie). Obě knihovny jsou vybaveny velkým množstvím uzavíratelných studoven a často stoly ve tvaru trojúhelníku vytvářejících studentům prostor pro soukromí. V Uris Library je dominantním prostorem velká studovna, ve které to vřelo, protože je v ní povolen hovor i vnášení jídla s pitím. Tento velký prostor je lemován dvěma patry skupinových studoven, které - jak Jim uvedl - lze rezervovat s tím, že knihovna nijak dodržování rezervací neřeší a plně to nechává na domluvě studentů, stane-li se, že do rezervované studovny vešel někdo jiný. Knihovna má jen stanoveno pravidlo, že pokud do určité doby od začátku času rezervace se rezervující do studovny nedostaví, je k dispozici komukoliv příchozímu. Pokud jde o zaměstnanecké prostory, zejména jde o open space kanceláře, v Uris Library dokonce se prolínající s místy pro studenty. V hlavní studovně je totiž pult s regály pro rezervované knihy. U pultu sedí jak knihovníci, tak jsou tam i místa s počítači. Všechno to tu ale tak přirozeně plyne, na první dojem prostě symbióza knihovníků a studentů. Jinak ptal jsem se Jima na zdejší školné a je to zhruba $30 000 ročně, což je zde zhruba roční průměrný plat a zároveň 675 000 Kč. Holt, slušnej oddíl...

Po prohlídce knihoven jsem se rozloučil s Jimem a zamířil do nedalekého obchodu koupit si něco k večeři i zítřejší snídani. K večeři jsem si objednal výborné hovězí v barbecue omáčce se zeleninovým rizotem, k tomu mám pak v zásobě sladké papričky, zelí a mrkev. Teď je skoro sedm večer, dokončuji dnešní zápis a přitom se dívám na Jay and Silent Bob Strikes Back. Jinak za dnešek ujito 8 km.


Předchozí strana strana        Úvodní strana strana        Následující strana