30. duben a 1. květen

9.39 EST

Jsem sbalen. Ještě pyžamo a pantofle a je to. Snad nepřesáhnu hmotnostní limit, mám ale kdyžtak jistou rezervu v malém batohu, který si beru na palubu. Check-out má být do 12.00, takže z pokoje odejdu kolem půl dvanácté, na recepci vyřídím vše potřebné a půjdu na autobus. Přecházím do přítomného či budoucího času, protože si zase dělám poznámky průběžně, podle dostupnosti internetu.

Ve čtvrt na dvanáct jsem se zvedl, oblékl, dal poslední věci do kufru a šel na recepci. Tam ode mne jen vzali kartu ode dveří, řekli Díky a sbohem a bylo. Zamířil jsem na zastávku autobusu Q102. Nakonec měla jet za necelou půlhodinu, ale než čekat zavřený na pokoji nebo u recepce, raději jsem byl na sluníčku a čerstvém vzduchu. Krátce po tři čtvrté na dvanáct autobus přijel, v podstatě prázdný. Jel jsem jim na Queens Plaza, odkud jede linka E přímo na stanici Sutphin Blvd., ze které jede JFK Train na letiště. Na Queens Plaza se na mne usmálo štěstí, když přes ulici od autobusové zastávky byl výtah do podzemí a já se tak nemusel tahat s kufrem. Na stanici metra jsem musel řešit malý problém s kartou. Párkrát se mi tu stalo, že čtečka karet odečítající kredit kartu nenačetla. Šel jsem nyní kvůli tomu za zřízencem, který tam v budce seděl a který mi řekl, ať tou kartou to zkusím opakovaně. A měl pravdu, asi na popáté čtečka kartu načetla a já prošel turniketem.

Na stanici jsem tedy dorazil kolem poledne, ale protože je víkend, jezdí méně spojů a musel jsem na linku E čekat asi čtvrt hodiny. Navíc v Queensu je nějaký problém na tratích, a proto metra musejí jet pomaleji. Teď je 12.42 a ujel ze 6 stanic k Sutphin Blvd. jsme na cestě do druhé. Ale nevadí, nikam nespěchám, do sluchátek jsem si pustil Laca… Naproti si borec dává šlofíka.

 

12.53

Pořád na cestě do druhé… Borec se probudil, beze slova vstal a prošel kolem mne do dalšího vagónu.

12.57

Po téměř třičtvrtě hodině jízdě právě v druhé… Naproti mně si sedl borec se svítícími botami, ale po chvíli odešel ve vagónu někam jinam.

 

13.23 EST

Jsem v JFK AirTrainu. Před nástupem jsem si musel koupit jízdenku. Přede mnou byla nějaká německa slečna, které přístroj nebral platební kartu. Pustila mne a když vše fungovalo, nabídl jsem jí zakoupení karty, když mi dá hotovost. Řekla, že už žádnou nemá, a zkusila nákup znovu a tentokrát vše fungovalo. Holt dnes je to s těmi kartami zakleté.

13.53 EST

Sedím na obědě. Po příjezdu na letiště jsem zašel k váze, která ukázala 22,3 kg, takže mám ještě 0,3 kg rezervu. Snad tedy vše klapne. Šel jsem se podívat na odlety a pro ten můj tam byla už uvedena čísla pultů pro vzetí zavazadel. Zamířil jsem tedy k nim, ale u přístupu byl zaměstnanec Lufthansy s informací, že pro můj let nakonec až o půl šesté. Mám tedy teď 3,5 hodiny čas. Zašel jsem si tedy na oběd, byla tu nějaká čína, mekáč, Donkin Donuts a ještě něco. Nakonec jsem zašel k Číňanům na kuře s rýží.

 

15.51 EST

Čekání si krátím sledováním Inženýrské odysey a horkou čokoládou s dvěma donuty.

 

 

18.24 EST

Jsem odbaven. Celé to trvalo necelou hodinu. V 17.35 otevřeli check-in, tak jsem tam hned šel. Převzali kufr, vydali mi palubní lístek a mohl jsem jít k bezpečnostní kontrole. Před ní je ještě celní kontrola, ale to bývá formalita. Protože v rozmezí 4 hodin odlétá do Evropy asi 12 letů (jen tři do Francie), udělala se na celním fronta, ale šlo to vcelku rychle, stál jsem v ní asi 20 minut. Pak už byla kontrola bezpečnostní. Narozdíl od Vídně, Američané požadují všechny kapsy vyprázdnit včetně kapesníků a zout se. Kvůli frontě to bylo trošku hektické, zvlášť když se ještě musíte zouvat. Každopádně mám to za sebou a teď čekám na gatu 10. Ještě tu jsou přede mnou Švýcaři, ale tuším tak za hodinu mají odlet.

21.28 EST

Sedím v letadle a kapitán nás víta. Až mne samotného překvapilo, že to nakonec uteklo. Koukal jsem na tu odyseu a najednou bylo půl deváté a už se začala dělat řada. Předtím přišla palubní posádka a na nějakou dobu seděla mezi námi. Měl jsem obavu, zda to neznačí nějaké zpoždění. Nakonec ale v půl desáté je letadlo zavřeno, tak snad nijak zásadní skluzu nebude.

Zpět v Evropě

Vídeň 13.03 CET

Sedím ve vlaku směr Wien Hauptbahnhof. Let byl v pohodě, snažil jsem se jej maximálně prospat. Mám pocit, že jsem vždycky tak 20 minut spal, půl hodiny byl vzhůru a tak dokola. Dokonce jsem zaspal i večeři, ale to nevadí, stejně bych si ji nedával, protože s plným žaludkem se mi blbě spí. A po těch donutech jsem vlastně ani neměl hlad. Takže až ráno jsem si ke snídani dal kávu, kolu a mufin.

Po příletu jsem asi jen deset minut čekal na kufr a pak šel na vlak. Po půl třetí mi má jet rychlík do Brna, snad nebude mít zpoždění.

13.54 CET

Jsem po obědě. Na nádraží jsem si dal cibulovými hamburger a cibulové kroužky. Při čekání na jídlo jsem zjistil, že můj vlak vyjíždí z Vídně, tak by měl být odjezd v pohodě. Sedím tedy nyní v Burger Bros a čekám na vlak.

17.00

Jsem doma. Vlak přijel do Brna přesně, před nosem mi ale ujela šalina, takže jsem jel až další a přesně v pět dorazil domů.

Za dnešek ujito 2,5 km. Za celou cestu od odchodu z bytu do návratu jsem nachodil 131,97 km.